English Slovensky

Tanec na horách, Pěčín 16. – 23. července 2008

Jana Bitterová

V nabídce letních škol tance a tanečních pobytů se letos objevil již poosmé Tanec na horách. Kurz vedený Zunou a Milanem Kozánkovými, tanečníky, choreografy a pedagogy, jejichž jména jsou spojena s taneční společností Artyci. Pod názvem Tanec na horách se skrývají vlastně dva pobyty. Týden od 16. do 23. července byl určen pro tanečníky a v následných deseti dnech si mohli přijet zatančit i zájemci bez předchozích tanečních zkušeností.

            Týdenního Tance na horách se zúčastnilo patnáct tanečníků, z nichž třetina přijela ze zahraničí (z Polska, Itálie, Španělska a Švýcarska) a z nichž se mnozí znali z rakouské školy Salzburg Experimental Academy of Dance (SEAD), na které měli možnost setkat se i s pedagogy Zunou a Milanem.

 Vše se odehrávalo v malebné vesničce Pěčín v Orlických horách. Byli jsme ubytováni v chalupě na kraji vesnice s rozhledem do polí a na louku. Blízkost krásné přírody působila velmi silně a nabízela velkou inspiraci a energii k prožití neopakovatelného týdne plného radosti z tance a pohybu.

Každý den jsme začínali rozcvičkou se Zunou pod krásným a k potěšení všech téměř vždy jasným pěčínským nebem. Zuna se dlouhodobě zabývá fyzickou terapií založenou na tradičním východním léčitelství zvanou shiatsu. Jeho hlavním principem je práce s energií zvanou Ki. Energie proudí v těle neviditelnými dráhami tzv. meridiány. Ranní energetické cvičení Do In se zaměřovalo především na protažení částí těla, kudy meridiány prochází. Zuna každé cvičení uvedla teoretickými informacemi a tak poskytla nový pohled na práci s tělem a energií a i „stará známá“ protahovací cvičení dostala nový rozměr. Propojila praktické protahování svalů s hlubší východní filozofií s učením o pěti elementech a principem jin a jang.

Taneční tréninky probíhaly v prostoru místní sokolovny, která se nacházela pár kroků od chalupy. Dopolední blok contemporary vedl Milan. Jeho nezbytným pomocníkem byl malý kostlivec. Na modelu kostry a na dalších obrazových materiálech nám na začátku každé lekce demonstroval strukturu lidské kostry. Nejenže jsme si zopakovali a doplnili naše znalosti z anatomie, ale Milan zdůrazňoval funkce kostí a kloubů, jejich možnosti pohybu a přirozené principy, které v těle fungují. Po teoretickém probrání určité části lidské kostry jsme své poznatky rovnou přenesli do praxe. Začínali jsme minimálními pohyby, při kterých spíš než fyzická byla náročná mentální práce - pečlivé uvědomování si svého těla, jeho nejjemnějších detailů a naslouchání mu. Postupně jsme se dostali až k variacím, v kterých jsme aplikovali naše nové zkušenosti. Bylo úžasné, jak jsme každý den - po práci s určitou částí těla - znovu a znovu objevovali nové principy, které lze v tanci využít a které ho učiní snadnějším a plným přirozené energie.

Odpoledne patřilo kontaktní improvizaci se Zunou. Uvědomování centra - hary a jejích potencionálů, využití váhy těla, naslouchání ostatním a nezbytné spojení s přírodou. Díky přejícímu počasí jsme dvakrát mohli vyměnit prostor sokolovny za louku a tam například objevovat podobnosti stability okolních stromů a stability svého těla, což nám pak pomohlo při přijímání váhy partnera a práci s ní. Nezapomenutelným zážitkem jsou taneční improvizace na improvizovanou hudbu hranou úžasnou flétnistkou z řad účastníků Petrou a spontánně dotvářenou hlasy a zvuky ostatních.

Z již zmíněného shiatsu jsme měli dvakrát možnost vyzkoušet si celé ošetření. To když nám Zuna uprostřed týdne a poslední den dala po „kontaktu“ stručný shiatsu rychlokurz.

Zkrátka o proudění energie (v její pozitivní formě) nebyla ten týden nouze. Je úžasné, když něco funguje tak perfektně a při tom tak přirozeně bez složitých organizačních pokynů. Díky tomu, díky krásnému prostředí a také díky zdravé stravě, kterou jsme si sami a s velkou radostí vařili a samozřejmě především díky Zuně a Milanovi Kozánkovým byl Tanec na horách balzámem pro tělo i duši. Byl plný nových impulzů a velkou inspirací. Pro většinu to byl týden, strávený jakoby v jiném, nesmírně pohodovém světě. Kéž by se nám z něj podařilo udržet co nejvíce i do našeho života mimo Pěčín.   

 8/2008